VÝLETY

MANATI PARK
www.manatipark.com
Ekopark v prvé řadě slouží k zachování a rozšíření různých živočišných druhů, jako jsou kolibříci, tukani, plameňáci, leguáni, želvy a mnoho druhů ryb. V areálu ekoparku se nachází rovněž botanická zahrada a také ukázka někdejší tainské vesnice. Ekopark nabízí možnost seznámit se s více než 150 druhy ohrožených živočichů a rostlin. Jako doprovodné atrakce park nabízí možnost plavání s delfíny, vystoupení cvičených delfínů, tuleňů, papoušků, koní či možnost zhlédnout tradiční taneční rituály i tainskou vesnici.

OSTROV SAONA - PALMILA
Nejoblíbenějším výletním cílem je ostrov Saona o rozloze 110 km², který je součástí Parque Nacional del Este, a rozkládá se v jihovýchodním cípu Dominikánské republiky. Hlavní atrakcí je zde pozorování podmořského života a koupání se v mělkém a průzračném moři. Ostrov je jen velmi řídce osídlen a prakticky se zde nacházejí dvě malé obce, jejichž obyvatelé se živí rybolovem a lovem. V okolí ostrova hnízdí bezpočet ptačích druhů. Ačkoliv se v národním parku dále rybaří, svět pod vodou je stále velkolepý. Na útesu jsou vyvážené přírodní podmínky a tak zde můžeme pozorovat pestrobarevné ryby všech tvarů a velikostí. Ojedinělost místa je dána rovněž faktem, že se zde setkává Atlantský oceán s Karibským mořem a tak na plážích leží milióny mušlí, v mělké vodě se vyhřívají raci a garnáti. Potápěči jsou uchváceni rozmanitostí korálových zahrad, obrovskými mořskými houbami, rohovitkami a hejny ryb.

SANTO DOMINGO
V Santo Domingu, hlavním městě Dominikánské republiky žijí zhruba 4 milióny lidí. Hlavní turistickou atrakcí je koloniální město, které má v dějinách výsadní postavení prvního města v Americe. Může se pochlubit první katedrálou, palácem, pevností, nemocnicí, klášterem, soudním dvorem a universitou, které byly vybudovány v Novém světě. Město bylo zařazeno na seznam přírodního a kulturního dědictví UNESCO. I ty nejstarší budovy můžeme jen zřídka považovat za originály, protože časté hurikány, zemětřesení, požáry a pirátské útoky si vyžádaly nejednu rekonstrukci. Roku 1503 se začalo budovat městské opevnění, hradby však byly dokončeny až o 40 let později. Bylo vybudováno 20 obranných stanovišť včetně 6 vstupních bran do města. Největší pevností byla Fortaleza Ozama nebo také Fortaleza de Santo Domingo na ideálním strategickém místě při ústí řeky. Calle Las Damas prochází severně od pevnosti podél řeky. Jde o nejstarší dlážděnou ulici města, která dostala jméno poté, co si manželka Diega Colóna a neteř španělského krále Dona Maria Toledo přivedla s sebou ze dvora do kolonie 30 dam, aby jí dělaly společnost. Právě tudy se dámy totiž procházely. Guvernér a dámy nejdříve pobývali v pevnosti, později se však přesunuli do Casa del Cordón, první kamenné budovy postavené na území Ameriky, a nakonec do Alcazar de Colón, prvního paláce, jehož 22 pokojů obývala rodina po čtyři generace až do roku 1577. Spíše než o palác šlo o opevněný dům, který byl bez jediného hřebíku postaven v letech 1509-1514. Příkladem moderní architektury ve městě je grandiózní, kontroverzní Kolumbův maják, který byl postaven u příležitosti pětistého výročí Kolumbova přistání v roce 1992.

KARIBSKÉ SAFARI
Jedinečná možnost seznámit se s každodenním životem prostých Dominikánců.
Kdo cestuje po tomto karibském ostrově poprvé je ohromen rozmanitostí a proměnlivostí zdejší tropické krajiny, bujné vegetace a příjemným podnebím, ale především obyvateli, kteří se dovedou radovat ze života, rádi a rychle navazují kontakty a přátelství u piva nebo skleničky silného RONu. Skoro všude hraje celý den naplno rádio a zaplavuje lidi hudbou merengue, při níž Dominikánci neodolají a hned se dají do tance, a to bez rozdílu pohlaví a věku – od batolat až po dědečky. Oblíbenými zábavami je sledování kohoutích zápasů, baseballu a politických přenosů a poté následná společná diskuse u sklenky RONu. Je pozoruhodné kolik námětů k rozhovoru zde nacházejí jak muži, tak ženy. Lidé tu totiž mají na rozdíl od Evropy spoustu času a s oblibou ho využívají tak, že se sejdou s přáteli a celé hodiny si s nimi povídají. Dominikánci nám připadají nepřesní, zapomnětliví a lhostejní. V tomto případě však musíme vzít na vědomí, že často ani rodiče ani škola nevychovávají děti k tomu, aby musely pracovat s plným nasazením.
Altos de Chavón leží na svahu vysoko nad řekou Río Chavón. Jméno této uměle vytvořené vesničky ve stylu středomořské obce 16. století výstižně charakterizuje její polohu „Chavonská výšina“. Ve vesničce žijí a pracují dominikánští a zahraniční umělci a spolu s nimi i studenti různých uměleckých oborů. Centrum vesničky, tzv. piazza připomíná andaluskou náves. Značené cestičky odtud vedou ke všem důležitějším zajímavostem. Pozoruhodný je zdejší amfiteátr pro cca 5000 diváků. Zdejší Archeologické muzeum je věnováno kultuře původních indiánských obyvatel – Tainů.

MERENGUE
Merengue je nakažlivé. Dominikánci jsou na tom stejně jako Evropané. Říká se, že Dominikánci se naučí tančit Merengue dříve než chodit. Nikdo tomuto rytmu neodolá. Ať jste v autobusu nebo v restauraci, všude zní tento vtíravý rytmus, všude všichni zpívají známé refrény, které znáte zanedlouho taky. Nostalgická slova o zhrzené lásce, o krásné dívce odvedle, o la morenitě, malé hnědé dívce, která se vlní jako třtina ve větru. Texty písní se zabývají náměty jako jsou zhrzená láska, stesk po opuštěné vlasti, život chudého pracujícího… Tanec merengue nám připadá velmi erotický.
Merengue musí mít člověk v krvi, anebo se prostě musí dát nakazit jeho rytmem. Je to docela snadné: Levou nohu dopředu, pravou opsat půlkruh – a hlavně se vlnit v bocích. Při tanci merengue dochází nezbytně k tělesnému kontaktu. Partneři stojí těsně u sebe, lascivními rytmickými pohyby se k sobě přibližují stále víc, ale hned se zase vzdálí. Za ruce se nedrží. Žena se pohybuje pomalu dozadu, muž dopředu. A pořád se posunují, úkrok doleva, pravou nohu přitáhnout, prohnout v bocích, zase dál dopředu, ruce sepnout vzadu. Tančí se tedy více boky, ne tolik nohama. Hudba doprovází návštěvníky od příletu do Dominikánské republiky až do dne, kdy musejí z ostrova zase odletět.